Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

sobota 28. prosince 2013

Můj konec roku 2013

Ahoj všem,

cítím velikou potřebu Vám dnes napsat. Cítím okolo sebe veliký tlak a také cítím to, jak je spoustě lidem v tomto čase těžko. Slyším to od kamarádů, klientů, známých... Sama se s tímto v těchto dnech peru.

Abych objasnila situaci, sama se od půlky listopadu zmítám v těžkých, hutných a nízkých energiích. Na Duši se cítím nepěkně, cítím se k ničemu...cítím se méněcenná, cítím se ...doplňte libovolně. Myslím, že ani jednou neminete cíl.

Snažím se co to dá afirmovat, snažím se komunikovat s těmi nahoře...snažím se... Vidím a cítím, že se mraky začínají opět pomaličku rozestupovat. Ale už je to tak dlouho a já jsem z těch tlaků tak udolaná, že mi to příjde jako věčnost.

Taky jsem pochopila, čím tohle je způsobeno, co je potřeba změnit. Pracuji na tom, co mi síly stačí...ale zrovna včera jsem měla celý den v slzách a plakala jsem, že už nemůžu dál. 

K tomu potoku slz mě dohnal jeden jediný telefonát (který by mě v psychické pohodě vůbec nerozhodil), kdy jsem od ježíška dostala poukaz na terapii, a tak jsem tam volala celá natěšená, že konečně mi někdo pomůže se z toho dostat...a paní mě chtěla objednat na květen. Přiznám se, že taková zpráva mě položila. Jen tak představa, že se v tom budu zmítat ještě půl roku, byla pro mě nepředstavitelná. Přišla jsem si ztracená, přišla jsem si na konci sil, přišla jsem si, že NIKDY se ta mračna nerozestoupí.

Další věc, která je zde pro mne těžká je naše přestěhování do Olomouce. Cítím se zde docela opuštěně, nikoho zde neznám...a jít po ulici s kočárkem a oslovovat cizí maminky, asi taky není nejvhodnější způsob seznamování :-( a to je taky jedna z věcí, která je pro mě těžká.

Dokonce mě popadlo, že kurzy co mám naplánované zruším, zalezu někam do nory a už nevylezu... Ale už dnes, jak Vám píši to nevidím tak černě :-)

Promluvila jsem si tedy včera večer s jinou terapeutkou po skypu a spadl ze mě balvan a po tom obrovském potoku slz se mi neskutečně ulevilo. Kláru mi asi poslali samotní andělé, protože za svou službu nic nechtěla. Dostala jsem tuto konzultaci jako dárek, když je ten vánoční čas...

Proč tohle všechno píšu, chci abyste věděli, že i já jsem obyčejný člověk, kterému život předkládá před nohy různé další zkoušky, abych mohla jít dál. To, že jsem na sobě hodně pracovala, není známkou toho, že to tak bude na věky a bude vše jen růžové. I já stále a stále musím na sobě pracovat :-)

Myslím, že se mé myšlenky a Duše vrací do svého klidu. 

Mám naplánovanou návštěvu v lednu u jedné místní Olomoucké  "čarodějnici přes Duše" a doufám, že spolu zde navážeme pokud si sedneme bližší spolupráci a budu moci k ní chodit jako ke své duchovní dule a pomůže mi na sobě pracovat a jít dál po mé Cestě. Zkrátka nelze setrvat na jednom místě..

Přiznám se, že v období těhotenství a co se Emička narodila jsem jen jela na té vlně, kterou jsem předtím pracně vytvořila, na které jsem makala... Jenže ona vlna má také konec a ta vlna mě už vynesla na pevninu a už je potřeba jít dál a nesedět se založenýma rukama...

Zkrátka, nic není zadarmo a pořád a pořád je na čem makat!

Od ježíška jsem dostala krásnou knížku od Doreen Virtue, kterou jsem si přála. V této chvíli mi dodává odvahu a drží mě v mých těžkých chvílích nad vodou.

Třeba Vás inspiruje a bude Vašim rádcem a pomocníkem v těchto dnech ♥

S láskou Já

8 komentářů:

  1. Já doufám,že též bude líp,ale chce to čas.Snažím se myslet pozitivně,ale moc to nejde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, tak aspoň víme, že je nás více, že v tom nejsme samy... ♥

      Vymazat
  2. Moc bych si přála,aby se vše v dobré obrátilo.Nepohodla jsem se na štědrý den se synem,ten odjel a nekomunikuje,tak doufám,že ho to přejde.Já si myslím,že jsem byla v právu a on se cítí ukřivděný.Chce to čas,až nám vychladnou hlavy.Mějte se moc hezky.Marie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bude určitě dobré, všechno chce čas ;-)

      Vymazat
  3. Ako keby ste hovorili mojimi ústami, ano v živote nie je nič zadarmo, treba stále na sebe pracovať aby nás to posúvalo ďalej, niekedy padám aj ja dolu nosom a mám pocit, že už to ďalej nejde, ale nájdem znovu niekde hlboko v sebe škorpiónsku silu a idem ďalej, máme inú možnosť ? Možno ano ale ja sa nerada vzdávam. Som narodená tiež 16.11. ako Vy , som ročník 1967. Posledné roky som v období, kedy som duchovne vyrástla a verte, že táto cesta nebola ľahká, život si pre mňa pripravil riadne ťažké úlohy :). Verím ale, že nový rok prinesie určite krajšie a šťastnejšie dni a moja duša pookreje. Takisto to bude určite aj s Vami, prajem Vám, aby slzy už netiekli, aby ste vytiahla tiež tú silu škorpióna a napredovala životom ďalej. Prajem Vám nádherný rok 2014 :) Dagmar

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji, děkuji ,děkuji za všechny články a povzbuzení.... Vaše stránky jse našla"náhodou", už od června mě to stále vede a nacházím nové kontakty na anděly a Andělské karty a hodně se učím...Koupila jsem si na podzim Andělské karty Poslové Světla od D.Vitue, se kterými často pracují a objevují se mi úžasné nové čisté energie..a teď, když jsem si přečetla, jaký byl rok 2013, jak byl těžký, přesně tak jsem ho prožívala. Věřím, že rok 2014 bude krásný a konečně se vše otevře a začne se plnit to, co Doreen Virtue napsala...Děkuji Vám za Vaši úžasnou energii a BUDE LÍP!!! S pozdravem Ludmila














    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Sandro,
    ani nevis, jak Ti rozumim. Tedy budu reagovat na zcela konkretni vec- Ty a Olomouc. Kdyz jsem se pred 3,5 lety prestehovala do nemeckeho Mnichova a prvni euforie z noveho prostredi opadla, citila jsem se naprosto ztracena. Zasla jsem tak daleko, ze jsem vsechno, co jsem potrebovala nekomu rict, rikala pani prodavacce v pekarne, babicce na chodniku, ktera vencila sveho pejska nebo cloveku na lavicce, ke kteremu jsem si prisedla. Muj muz byl neustale v praci a ja doma a bez prace.
    Nevzdala jsem to.
    Chtelo to jen cas a moji viru, ze vsechno zvladnu, ze je o mne postarano. Z nejakeho neznameho duvodu jsem mela pocit, ze prace na mne nekde ceka, jen potrebuje dozrat... a skutecne.
    A pratele- mam jich tu o mnohem mene nez v Praze, ale vnimam je jako svou zdejsi rodinu a je to krasne... mam s nimi uplne jiny vztah nez s prazskymi prateli a je to moc pekne.
    Drzim Ti palce, aby ses prenesla pres toto obdobi, naucila se z nej co potrebujes a zpetne se jen stastne usmala.
    Pa Zuzi

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra