Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

pátek 8. listopadu 2013

Andělské rady pro případy, kdy člověk nesnáší svou práci

Některé lidi nikdy nenapadne, že by mohli odejít z práce, která je nebaví, nebo kterou dokonce nesnášejí. Mnohdy jim přijde, že je dětinské zabývat se tím, jestli je jejich zaměstnání naplňuje, uspokojuje nebo zda jim přináší radost. Někdy dokonce dospějí k mylnému přesvědčení, že je v pořádku, když si živobytí dobývají obtížným a bolestným způsobem, že to tak Bůh chtěl.
"Proč by se tomu jinak říkalo práce?" uzavírají neradostně.
Andělé však říkají, že si Bůh nepřeje, abychom v jakémkoli ohledu trpěli. Práce coby bolestné břemeno rozhodně není součástí Božího plánu. Andělé si přejí, aby si lidé našli naplňující zaměstnání, v němž by byli šťastní a uplatnili v něm svá nadání a zájmy ve prospěch druhých. Stačí, když se zaměříte na tento cíl, a Bůh i andělé se vám budou snažit všemožně pomoci.

Právě to jsem se spolu s anděly snažila vysvětlit svobodnému sociálnímu pracovníkovi Clarenceovi. U žádného ze svých klientů jsem necítila tak názkou hladinu životní energie jako u něj. Z jeho hlasu zaznívala skleslost, jako by trpěla vyčerpáním samotná jeho duše. Zkrátka bylo na první pohled jasné, že u Clarence došlo k extrémnímu případu syndromu vyhoření. Podle všeho to byl důsledek jeho zaměstnání, neboť sociální pracovníci musejí zvládat spoustu obtížných případů, při nichž se dostávají do citově velmi vypjatých rodinných a partnerských situací. Z Clarenceova projevu jsem však měla pocit, že jeho vyčerpání přesahuje i hranice vyhoření, že je z něj živoucí mrtvola. Všechno, co mi andělé ukazovali, mě v mém přesvědčení jenom utvrzovalo.

Když jsem poznamenala, že vypadá velmi unaveně, zareagoval Clarence defenzivně: "No a co byste čekala? Jsem sociální pracovník, tak už to v naší profesi chodí."
Když jsem se ho však zeptala, jestli neuvažoval o změně povolání, začal okamžitě brzdit.


"Dát výpověď, najít si práci v jiném oboru. Jasně, že mě to napadlo, koho také ne? Ano, je skvělé, když má člověk sny, ale musím to brát racionálně. Nikdo nemá svou práci rád, o to při ní nejde. Při práci jde o to, mít na složenky, tři jídla denně, zdravotní pojištění a mít něco našetřeno na stará kolena. Přiznávám, že své povolání nesnáším, ale tak to má většina lidí, ne? Nejsem v tom sám. Musím domů přinést dost peněz na všechny poplatky a podporovat svoji mámu, která na tom není zdravotně dobře."

Clarenceův negativní postoj mě zaskočil. Měla jsem pocit, že je rozhodnutý dál se trápit a pomoc svých andělů odmítnout. Pak jsem se ale rozhodla uchýlit se k přístupu, který volím v takovýchto případech: požádala jsem anděly o vedení, které by mi ukázalo, jak bych mu měla vše nejlépe vysvětlit. Jejich energie mě okamžitě uklidnila.
"Víte, Clarenci," řekla jsem mu, "řadu lidí jejich zaměstnání baví. Ráno se budí s radostným očekáváním a nemohou se dočkat, až budou v práci. A nemyslím tím workoholiky, ale lidi, kteří si našli povolání, jež je tak těší, že je jeho vykonávání dobíjí energií."

"Očekáváš, že se budeš trápit," oslovili andělé Clarence laskavě. "Nic takového ale pro své děti Bůh neměl v plánu. Byl jsi svědkem toho, jak oba tvoji rodiče v práci trpí, a přejal jsi jejich negativní názory na zaměstnání. Oni se tak ale rozhodli v rámci své duchovní cesty a proto, aby ti zajistili lepší život. Svou práci vnímali jako prospěšnou a naplňující. Copak jsi necítil plnost jejich lásky, kterou k tobě pociťovali? Jak by mohli být tak plní lásky, kdyby jejich práce byla tak prázdná?"

Clarence se nad tou otázkou zamyslel. "To nevím, to vážně nevím," opakoval. Viděla jsem na něm, že ještě stále není ochotný přijmout to, co mu andělé říkají.

"Vzpomeň si na své přátele, kteří mají zaměstnání, jež je těší, jsou v něm šťastní, jsou na něj pyšní a čerpají z něj spokojenost. A právě takovou práci bychom si přáli i pro tebe. Pokus se najít v sobě odvahu uvěřit, že by práce měla člověku přinášet radost, lásku a naplnění. Potom nám dovol, abychom k takovému zaměstnání dovedli."

Clarence se nadále tvářil nesouhlasně a mně už v tu chvíli bylo jasné, že se radami svých andělů řídit nebude. A měla jsem pravdu. Náš společný známý mi pak vyprávěl, že po našem sezení rozhlašoval, že jsou to všechno jenom esoterické kraviny. Zůstal ve svém původním povolání a ani v nejmenším se nezměnil. O několik let později zemřel na mrtvici.
Kdyby se Clarenceovi bývalo podařilo nahlédnout na práci tak, jak ji vidí andělé, kdyby ji přestal vnímat jako břemeno a začal ji považovat za zdroj naplnění, mohl se poohlédnout po jiném pracovním uplatnění. To by ho třeba zachránilo a přineslo mu řadu uspokojivých smysluplných let života.

* * *

ROZHLÉDNĚTE SE KOLEM SEBE PO LIDECH, KTERÉ TĚŠÍ TO, CO DĚLAJÍ. UVĚDOMTE SI, ŽE PRÁCE NEMUSÍ BÝT NERADOSTNÁ ANI BOLESTNÁ. ŘIĎTE SE PŘÍKLADEM SVÝCH PŘÁTEL A NAJDĚTE SI NAPLŇUJÍCÍ POVOLÁNÍ, JAKÉ SI ZASLOUŽÍTE.

* * *

- z knihy Andělské rady pro šťastný život, Doreen Virtue

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra