Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

čtvrtek 12. července 2012

Zákon proměny


ℒℴνℯ❤...

Život je evoluce. Evoluce ale není něco, co "se děje tam venku" - po tisíciletých krocích. Evoluce probíhá tady a teď, děje se v každé vteřině. Nejsme jen součástí evoluce, my sami jsme evoluce. Nejsme žádní diváci, jsme aktéři.

Proto je zákon proměny zákonem toho, jak probíhá evoluce. Zní:
Jediné, co je stálé, je proměna. Jsme v neustálé proměně a žijeme proměnou. Všechno, co je, může být změněno na to, co má být. Proměna se děje v souladu trojího: uchování, propuštění a obnovení.

Realita je připravená vzít na sebe jakoukoli libovolnou podobu a život čeká jen na vaše příkazy. Umění "změnit život" je příkazem. Změna se děje, stejně jako řeka prostě plyne. Žádná ryba se nemůže rozhodnout, že poplave mimo řeku nebo řeku přemluví, aby tekla jinudy. Řeka je její živel. Bez řeky, proudu a plynutí by ryba nebyla rybou. Proměna je zase naším živlem. Když se vzpíráme změně,zablokuje se tok životní energie, dochází k problémům a krizím, nemocím a potížím. Jsme, stejně jako ryba ve vodě, stvořitelé, protože žijeme ve změně a změnu vyvoláváme.

Změně se bráníme zejména tím, že nechceme něco propustit, upínáme se na něco, co k nám už nepatří. Jen si tím ale život zbytečně ztěžujeme, vláčíme s sebou balast a nemůžeme nalézt "lehkost bytí". Štěstí pociťujeme, jen když v té lehkosti bytí jsme. Klid a mír přichází s propuštěním.

Uvědomte si, že naše tělo, každičká jeho buňka, se neustále obnovuje. Přijímáme potravu a energii, každou noc se obnovujeme, vylučujeme odpad a energie nižšího řádu. Ale i když po tělesné stránce nejsem tentýž člověk jako před třemi lety, přesto jsem si uchoval svou osobnost. Tělesně se neustále obnovujeme, a přesto zůstáváme tím, kým jsme. Naše tělo podléhá zákonu "zachování, propuštění, obnovení".

Umění něco propustit předpokládá schopnost identifikace, abychom tak "nevylili s vaničkou i dítě". Teprve když se dokážu s něčím identifikovat, vím, co je třeba zachovat, a s lehkým srdcem mohu propustit, co k mé identitě už nepatří. Otázka tedy zní: Jako kdo a v jaké identitě co propustím?

Mnoho lidí se identifikuje s vnějším vlastnictvím, se svým hmotným majetkem. Sami jsou svým majetkem. Čím víc se ale identifikujeme se sebou samými, tím spíš se můžeme vzdát vlastnění, posedlosti vlastnit, závislosti, podřízenosti, pout. Pak poznáme, že pouto a vazba spočívá ve strachu a nejistotě. Opravdu volný je ten, kdo nic nepotřebuje a není na nic vázán.

Právě vazba na peníze a majetek je zřetelnou známkou nejistoty. Můžeme vlastnit, co budeme chtít, a přesto se nikdy nezbavíme nejistoty, vnitřní prázdnoty, závislosti, touhy po opravdovém životě. Budeme se cítit navždy polapeni.

Neschopnost něco propustit a lpění na starých věcech je výrazem vědomí nedostatku. Kdo se váže na staré, má strach z nového. Nežije v hojnosti, v důvěře, že neustále může vytvářet nové a lepší. Jisté je jen to, co bylo. Kdo se orientuje na jistotu, ten se orientuje na minulost, tomu chybí důvěra v budoucnost. Kdo vidí všechno krásné už jen v minulosti, a ne v budoucnosti, ten stárne. Sám bude brzy propuštěn životem.

Umět něco propustit je výrazem vědomí blahobytu. Stále přichází něco lepšího! Mám veškerou svobodu a mohu stvořit, cokoli chci. Ale nejdřív musím něco propustit, vytvořit vakuum, abych životu uvolnil místo pro něco nového.

Co je třeba propustit ve velkém "domácím úklidu"

K nejtěžším kamenům v ruksaku minulosti patří:

• Strach a snaha kontrolovat
• Stres a boj
• Negativní pocity jako sebelítost, pocity viny, nespravedlnost, zlost, pocity méněcennosti, agrese, nemoc
• Negativní myšlení jako pocity obětování se, zklamání, očekávání, egoismus, ješitnost, závist, materialismus, odsuzování a předsudky, problémy, nečetnost a lež, negativní mínění o sobě
• Špatné návyky jako odkládání věcí, požitkářství, nepozorná mluva, chybné a bezmyšlenkovité objednávky do života, bezcílnost

2 komentáře:

  1. Ach jo, Sandři, tak to já s sebou vláčím asi celou horu :-(((((
    MartinaK

    OdpovědětVymazat
  2. Máte krásný blog plný krásných věcí se spoustou lásky :)))
    Alice

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra