Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

pondělí 6. února 2012

Vděčnost


V dnešní, pro někoho těžké době, lidé zapomněli na význam slova vděčnost... Málo kdo, je dnes za něco vděčný... Především za život samotný. A to je moc škoda. Měli bychom denně děkovat a cítit vděčnost za náš život, za to že jsme zdraví či relativně zdraví a nebo i nemocní, protože každá nemoc je pro nás výzva a ukazatel, že jdeme doslova blbě, či že jsme něco ve svém životě dosti jaksi „pohnojili“. A vede nás to tak následně k uvědomění si smyslu života a především k vděčnosti za něj a za ostatní dary, kterým se nám dostává... a zároveň nás to vede také k odpuštění. Odpuštění je vedle vděčnosti moc důležité. Dokud neodpustíme svým blízkým i vzdáleným, neposuneme se na své cestě dál, budeme si blokovat energii kolem nás a především ve svém těle... z čehož pak mnohdy může vyvstat ona nemoc. A především také musíme v prvé řadě odpustit sami sobě a z nepříjemností či prohrešků se poučit a následně poděkovat, protože to pro nás vše jsou cenné lekce a zkoušky, které nás a vývoj naší duše posouvají v před. Jak rychle či jestli vůbec, to záleží na tom, jestli jsme schopni otevřít naše srdce a odpouštět a být za vše, co se nám v životě děje a co nás potkává, vděčni. I sebemenší konflikty a nepříjemnosti bychom měli ostatním odpustit a popřát jim s Láskou mnoho štěstí na jejich cestě.

Lidé nejsou zlí, lidé jsou jen ve většině případech ještě nevědomí. A proto bychom jim měli s trpělivostí odpouštět a pomáhat, stávat se vědomými a Lásky plnějšími... 

V mnoha případech, když Vám někdo ublíží a raní Vás, je dobré asertivně, ale s Láskou a zdrženi se emocí, svůj postoj k tomu a stanovisko vysvětlit a v pravdě, a Lásce obhájit. Následně ale dotyčnému odpustit. Pokud neodpustíme a stále vůči druhému cítíme dotčení, v horším případě zlost a vztek či zášť... ovládají nás naše emoce a my si tím blokujeme energie v těle... A jsme lapeni do sítě energie negativní, která dokáže nadělat pěknou paseku a ještě přivodit negativní karmu. Proto je dobré všechny konflity a nedorozumění vždy v klidu vyřešit, probrat a popovídat si o nich, hezky z očí do očí a od srdce k srdci... Negativní energie se pak rozpustí. Zvláště, když pak ke všem našim činostem, setkáním a konverzacím přistupujeme s Láskou a otevřeným sdrcem pro druhé. Odpouštět je proto velice důležité, neb nás to jinak velice brzdí a blokuje. Odpusťte své rodině, svým přátelům, svým minulým a současným partnerům a pošlete jim Láskyplnou myšlenku a omluvu. To samé se sebou samými. Odpusťte si a omluvte se sami sobě, nikdo není bez chyb. Chybovat je lidské, odpouštět je Božské ;) 

Poděkujte sami sobě za to že jste a že jste právě tam kde jste. Náhody neexistují a nic nás nepotkává náhodně... naopak nás to všechno učí a když vše v pravdě a Lásce zvládneme... rosteme a jdeme dál... Poděkujte Božství v sobě, za to že tu teď jste a můžete se radovat ze žití samotného...  Buďte za to vděční. Radujte se z každého nového dne, co Vám zase hezkého přinese... 

Co přinese záleží na Vašich myšlenkách, budou-li pozitivní, plné Lásky a víry... den bude krásný i přes různé na první pohled nezdary. Vše špatné, je vždy k něčemu dobré a tak na to také musíte nahlížet ;) Budou-li Vaše myšlenky negativní... Váš den a život, budou opravdu stát za ..... ;-) My sami jsme tady na zemi herci, ale zároveň a hlavně režiséry toho všeho... Jestli náš život bude drama, komedie, psycho, krimi, či pohádka a lovestory... to záleží jen a jen na nás, jaký přístup k životu a sami k sobě zaujmeme, co si připustíme a co si ve své mysli stvoříme. 

A jak říkal už pan Buddha: „Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“ 

Pozitivní myšlení má obrovskou sílu a kouzelný dar. Kdo tento dar objeví a začne využívat, jeho život se jako mávnutím kouzelného proutku, začne stávat pohádkou. K tomu všemu je ale ještě zapotřebí pár kouzelných ingredienci, kterými je Láska, víra, naděje, pokora, odpuštění a vděčnost.

K tomu všemu, co nás posilňuje a utváří, slouží naše životní zkušenosti. Ať špatné či dobré, ve finále přijdeme časem na to, že vždy byly dobré a vždy nás měly posunout... vše nás neustále jen Láskyplně učí... 

Mé cesty po Indii mě přivedly k tomu, být s pokorou vděčná doslova za každičký den a radovat se z maličkostí. Když jste najednou tak daleko, v naprosto jiné zemi a kultuře, zvláště v zemi jako je Indie, která je nádherná, ale současně i velmi krutá a kde vidíte dennodenně na ulici lidskou bídu, utrpení a zoufalství..., které si říkáte, že nemůže být v jednadvacátém století snad možné... :( Ucítíte najednou obrovský vděk za svůj život, za svou rodinu a za své přátelé... a i sousedy... a vlastně, za všechny kolem Vás. A uvědomíte si, jak my si tady v té naší zemi vlastně žijeme dobře... Ano, člověk stále nadává na politiku, jak všichni kradou a lžou a podvádí se.. atd atd. Ale ve finále můžeme být moc vděčni, za to, že žijeme, tam kde žijeme... Jsme svobodná země, kde mají ženy a muži stejná prává (ne jako v mnoha arabských zemích, kde je žena podřízena a mnohdy ponížena muži, bez své vlastní svobody a lidské hodnoty...), máme tu „alespoň nějaký“ právní, zdravotní a sociální systém, můžeme jít do obchodu a vybrat si, co si koupíme k jídlu a teče nám tu pitná voda z kohoutku... máme tu dobré klimatické podmínky a plodnou zem, na které nám roste potrava... Co víc, si můžeme přát??

Dále už je to vše na nás... jaký postoj mi k našemu životu zaujmeme a hlavně jaký postoj zaujmeme k lidem okolo nás. Když budeme mít ve svém srdci Lásku a budem své bližní milovat, jako sebe sama... náš svět kolem nás pak bude mnohem krásnější. My sami máme tu moc, stvořit si ho krásnějším... Ale člověk na to vše přes dnešní shon, starosti a negace ve zprávách a všude okolo, zapomíná... Zapomíná na lidi kolem sebe a na vztahy s nimi a na Lásku samotnou o kterou je ve všech podobách třeba pečovat a hýčkat... Vše je to hlavně o vztazích a o Lásce.. o radování se, sdílení, milování (se) a odpouštění... A nikdy nevíme, jak dlouho tady naši blízcí budou a koho jednou budeme potřebovat... Málokdy někomu vyjádříme vděčnost, za to, že tu ten člověk je a mnohdy, že je tu právě pro nás... Natož abychom mu vyjádřili svou Lásku... Bereme to vše jako samozřejmost a málo se ze svého života s vděkem radujeme. A to je moc škoda, protože přes to všecho, pak zapomínáme vidět krásu stvoření a smyslu celého našeho života. 

Já sama osobně si někdy připadám jako blázen... :D Ke štěstí mi stačí opravdu málo a raduji se z každého nového rána... a hlavně jsem neustále za to vše... za vše... vděčná. Jsem vděčná za pitnou vodu z kohoutku, za střechu nad hlavou a peřinu... za slunce a jeho hřejivé paprsky... za jaro, že začíná růst tráva a vše se zelená a ožívá... vše se znovu rodí a voní... Je to úžasný, pozorovat ten koloběh života, co se zimou odchází a s jarem krásného zase přichází... Moc ráda se dívám na lidi kolem sebe, mám ráda jejich oči a úsměvy... a zvláště, když jsou lidé zamilovaní, co jim jde z očí a ze srdce za energii... Všimli jste si toho někdy? To je kouzlo, panečku! 

Moc ráda nenápadně pozoruji zamilované muže, jak se jim najednou změní pohled a oni jsou celý rozněžnělí a dojatě a s vděkem hledí na svou partnerku... a ona s láskou a oddaností na ně... Miluju tu energii zamilovaných lidí, která z nich jde a kterou kolem sebe šíří... Miluju smích a radost mých přátel a mé rodiny... pohled a přitulení svého pejska... Jsou to všechno táák krásné dary, které nás potkávají, že mi to přijde až neskutečné, jak je ten svět krásně vymyšlený a stvořený... Jsem za to vše moc vděčná. Každý den děkuji Bohu za to, že mě vede tou správnou cestou, opatruje mě, vždy pozvedne a pohladí, když klopýtám a že je tu s námi...s každým z nás, v našich srdcích... Jen škoda, že lidé na něj zapomněli  a zapomněli na vděčnost, na vděčnost zázraku stvoření a moci Být, učit se, radovat, sdílet se, milovat a pomáhat... pomáhat onomu Božství v nás... vždyť jsme jedna rodina a jedna Jednota... :) Vše je jedna energie - Láska.

Když člověk cítí vděčnost a děkuje za vše, co mu život a Bůh přináší a uvědomuje si tím současně ty krásné dary, spojuje se zároveň v tomto okamžiku s onou Božskou energií ve svém srdci a dává této energii možnost krásně proudit, růst a očišťovat tak naši mysl a naše srdce, které se tak zároveň více a více otevírá. Čím více otevřené srdce bude, tím více dalších srdcí může do sebe přijmout. Až jednou přijde na to, že má ve svém srdci celý svět a celý Vesmír a dojde tak k všeobjímající Lásce... k Bohu

Proto buďme vděčni a děkujme za každičký okamžik našeho života a radujme se, sdílejme se a milujme se! Žijme v Teď a Tady, odpouštějme a hlavně buďme vědomě a s pokorou vděční za krásu života a stvoření... a milování ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra