Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

pondělí 6. února 2012

Vděčnost a vztahy


Aniž bychom si to často uvědomovali, partnerské vztahy jsou pro nás obrovskou školou, zkouškou a výzvou. V životě nikoho nepotkáváme náhodně a jen tak do cesty nám nikdo nevstoupí, aniž bychom nepotřebovali zrovna onu lekci či splatit určité karmické dluhy. 

Každý partner je pro nás v danou chvíli dokonalý, protože přesně to si právě teď máme prožít a odžít. Lidé se nepotkávají jen tak. Jak danou zkoušku a lekci zvládneme, je už na nás... 

Náš partner je pro nás vždy ten nejlepší učitel. Ať už jde o pár lekcí či balíček životních lekcí, které trvají po celý život. Bez svého protějšku, bychom se nenaučili tak rychle to, co máme a hlavně, nenaučili bychom se bezpodmínečné Lásce. Ve vztahu se naše ega omílají a obrušují, až z nás bude krásný čistý diamant a staneme se Láskou samotnou - budeme milovat bez podmínek. Jestli nějakou životní lekci a zkoušku nezvládneme v jednom vztahu, potká nás to ve vztahu dalším. A tak je to stále dokola. 

Proto buďte každému svému partnerovi vděční, že jste se potkali nebo i že se Vaše cesty po čase rozdělily. Jestli nastal čas a Vaše cesty se měly rozdělit, nebraňte tomu. Jestli zůstáváme ve vztahu, ve kterém jen bojujeme, hádáme se, vyžadujeme lásku od druhého, jsme svým způsobem na tom druhém závislí, nedokážeme si život bez něj představit, je to špatně! 

Zde už není Láska, ale závislost a nesvoboda. Ztratili jsme sami sebe. Je to těžké se pak od toho druhého odpoutat či když nás druhý opustí nebo jeho cesta tady na zemi skončí a on odejde z těla.. život se pro druhého partnera pak doslova zhroutí... a on ztratí smysl života... V srdceryvných vzpomínkách, smutku a truchlení k sobě partnera ale stále energeticky poutáme a tak se od něj jen tak neodpoutáme, aby nás srdce ze ztráty přestalo bolet a mohli jsme jít zase dál, dál svou cestou a sami, sami jako dokonalé Božské stvoření a vědomí. 

K tomuto uvědomění dnes ale dojde málo kdo a tak je tu spoustu zraněných lidských dušiček a díky tomu pak zavřených srdíček a to je moc škoda. Lidé pak Lásku často zavrhnou a přestanou v ni věřit, a tak si tuto krásnou Božskou energii blokují. Jsme krásné dokonalé Božské bytosti a našim úkolem je, naučit se bezpodmínečné Lásce a své sebe hodnotě – dojít seberealizaci, že jsme ona dokonalá Božská bytost, plná Světla a Lásky.

K tomu nepotřebujeme vlastnit nikoho druhého, abychom k tomuto došli... Naopak, musíme druhé osvobodit a tím pádem osvobodit hlavně sami sebe. Osvobodit od pout připoutanosti a to od všech vztahů, jak partnerských, tak rodinných, přátelských a i třeba zvířecích. Opravdová a bezpodmínečná Láska může růst jedině ve svobodě a Lásce – bez jakýchkoliv podmínek. JEN MILUJTE, TO ÚPLNĚ STAČÍ. 

Co víc, můžeme druhému člověku dát, než naši Lásku. Na druhou stranu za to nic nevyžadujme, buďme vděčni, že můžeme někoho milovat, buďme vděčni, že můžeme cítit tento krásný cit a tuto Božskou energii. Čím více budeme upřímně, ze srdce – bezpodmínečně dávat, tím více této krásné energie budeme dostávat. Ale nemusí to znamenat, že od partnera, ale třeba od života, od života samotného, od svých přátel, od rodiny, od zvířátek, od přírody. Ona pozitivní Lásky plná energie se k Vám vždy vrátí a to v mnohem větším množství než my sami vydáme. Proto děkujme denně Bohu za tyto krásné dary, moc Být, žít a milovat. Je to nádherná výměna energií a vždy se nám to vrátí jedině v dobrém. 

Můžeme si myslet, že to tak není, že přeci milujeme, uděláme vše, oddáme se druhému a on nám pak ublíží, podvede, opustí či nikoho nemůžeme stále potkat... Ať to z ní v tu chvíli nespravedlivě a moc to bolí... v tu chvíli je to přesně ta lekce, kterou potřebujeme právě v ten daný čas dostat. Podívejte se sami do sebe, v jaké fázi se k druhému nacházíme, zda je tam opravdová Láska a svoboda nebo závislost, kalkul či strach být sám. Právě onen strach být sám, dělá ve vztazích pěknou paseku a není tam čistá energie - je tam strach, strach který opravdovou čistou Lásku blokuje a naše dušička si tak žije někde v koutku a tiše doufá, že ji ten druhý bude milovat po celý život... a bojí se, aby o něj nepřišla. A to je špatně. 

Ztrácíme tak svou sebehodnotu, svou jedinečnost, naše Já. A tím se vlastně i rouháme.. rouháme se proti Bohu, protože v něj vlastně nevěříme. Nevěříme v sami sebe a naší krásnou Božskou podstatu. Žijeme ve strachu a v závislosti, aniž bychom si to přiznali a uvědomovali. Říkáme si, co když už takového člověka nikdy nepotkáme, co když je to ten pravý.. Ale to je přece blbost! 
Až to bude opravdu On a ta pravá Láska, tak všechny strachy, pochyby, otazníky zmizí, respektive od začátku tam žádné nebudou, ne do takové míry, aby to narušilo naši sebehodnotu a naše pravé Já. Do té doby, než si toto uvědomíme, budeme potkávat partnery, kteří nás tam svým chováním budou směřovat... A dokud se my sami nepostavíme za sebe samotné a nezačneme bezpodmínečně milovat druhého, ale hlavně v prvé řadě sami sebe, budeme to ze shora neustále dostávat v takových to balíčkových lekcích. 

Člověk má kolikrát pocit, že ho to zabije, jak to občas bolí, když nějaký vztah „nevyjde“. Člověk druhému věří a myslí si, že on jedná stejně čestně, upřímně a otevřeně jako my. Člověk má srdce na dlani a ten druhý si toho za chvilku jakoby přestane vážit a vztah je za chvíli tatam. Neodsuzujme druhé za to... Buďme jim vděčni, že nám do života vůbec vstoupili. Každý se nacházíme na určitém stupních vývoje, duchovního vývoje a každá dušička touží po něčem jiném a potřebuje něco jiného. Mnohdy ten druhý partner není na stejné vlně jako my, ač se to ze začátku ve fázi zamilovanosti může zdát. Jakmile ale člověk vystřízlivý a zamilovanost a euforie jaksi opadne, nastává čas, kdy se rozhoduje o Lásce... stojí před sebou dva lidé jako nazí a v tu chvíli se rozhodne, jestli byl vztah založen jen na emocích, fyzické přitažlivosti, sexu či vzdušných zámcích a nebo se měli jeden od druhého jen něco na krátký čas naučit, a nebo zda je to opravdu Láska a ti dva k sobě patří. 

Často máme od vztahu a od druhého partnera různá očekávání, mnohdy velká očekávání a stavíme si tak své vzdušné zámky a pak když opadne zamilovanost, a vztah se má přesunout do další fáze... koukáme kolikrát jak z jara, že před námi vlastně stojí úplně jiný člověk, než jakého jsme si „vysnili“a jaký se nám ze začátku jevil. Proto buďme opatrní v těchto záležitostech. Nepoutejme si každého kdo se nám líbí k tělu a nevrhejme se do vztahů po hlavě. Může z toho kolikrát být hodně bolesti a karmických zápletek. Dejme tomu vše čas, začněme nejdříve přátelstvím a dál se uvidí, jak se to vyvine. Stavme na pevných základech. Jak říká můj oblíbený indický guru Satja Sai Baba: „Mějte srdce blízko, těla daleko" ...A jak říká pan Neal Donald Walsh: „Očekávání ničí vztahy“ Doporučuji si toto napsat na ledničku. Plus ještě přidat: Nevytvářejte si domněnky... Don Miguel Ruiz – Čtyři dohody 
Časem si to člověk osvojí, když to má denně před očima. Moc to pomáhá.

Přes ty všechny různé bolesti a trampoty kolem vztahů, ač na chvíli vydařených či nevydařených, buďme vždycky všem partnerům vděční, že nám vstoupili do života a někam nás posunuli. Čas to vždy ukáže, buď nás to posilní, probudí, či posune dál  a v tom nejlepším případě si uvědomíme, že žádný náš partner nás nemůže učinit po zbytek života šťastným, ale jsme to my sami, kdo to má vše v rukou. Je to na naši zodpovědnosti. Nejdříve my sami musíme být uvnitř šťastní a svobodní a milovat sami sebe a vážit si sami sebe, a pak teprve to můžeme s někým doopravdy sdílet a násobit.

Každý vztah je obrovský kompromis, učí nás to nesobeckosti a dávání se, ale také právě nesmíme zapomínat sami na sebe a stále dělat třeba věci jen kvůli tomu druhému. Žít život jen pro druhého a zapomínat tak sami na sebe... a ve finále dělat věci, které nám nejsou přirozené, ale přece z lásky pro toho druhého, se "obětujeme"... to nás pak za chvilku ta naše dušička pěkně vykřičí. Snažte se vždy najít kompromis a vždy poslouchejte své srdce a dělejte jen to, co milujute...  Jinak je to falešný vztah, není tam rovnováha a energie se blokuje a vztah nám tak ubližuje, aniž bychom si to v tu chvíli uvědomovali.

Jestliže jsme již nějaký čas bez partnera a stále se nám nedaří najít tu spřízněnou duši, vedle které bychom chtěli zestárnout. Netrapme se tím, buďme trpěliví a věřte, že vše se děje jak má. Čas o samotě máme využít pro sebe samé a prací sami na sobě. A ať se děje cokoliv, nikdy, nikdy nesmíme přestat věřit v Lásku! 

Až bude ten správný čas a uzraje to na obou stranách, tak se s tím svým pravým a pro nás „dokonalým“ partnerem potkáme. Každý má někde tu svou druhou půlku, jen musí uzrát správný čas na obou stranách. A pak to tak všechno zapadne, že nebudete stíhat to pobírat, jak je ten druhý Vaše dokonalá půlka a jak Vás doplňuje a zároveň vede, a učí... Nebudou žádné pochyby, otázky, nejistoty. Prostě to najednou budete vědět... nebudete vědět jak, ale budete vědět, že to je ON. 

Mnohdy to nemusí provázet emoce a taková ta euforie jako když jsme se zamilovali v pubertě a kterou máme z romantických filmů stále někde ve skrytu duše vysněnou, ale bude to Láska jako stav bytí.  Láska, ve které se rozplyne Vaše duše ;) A Váš vztah bude dokonalý jin a jang.

Ale co si budeme povídat... v každém vztahu budeme konfrontování s různými každodenními „problémy" a „strastmi" života. Nic není dokonalé a každý máme nějaké ty své chmury a "vady na kráse". Dokonalost neexistuje, a je to dobře, protože by to pak byla nuda a my bychom se nenaučili, co máme. Vždy mysleme na to, že jsme na vše dva a že Láska vždy vše vyléčí. Proto buďme i za takovéto různé neduhy, které k životu patří vděčni a děkujme za svého partnera a že se společně s ním můžete učit a omílat naše ego. Vztahy jsou totiž takový mlýnek na naše ega. Když vše budeme řešit v Lásce, v klidu a harmonii, bez emocí a negací, vždy si druhého budeme vážit a o tu naší Lásku pečovat jako o květinku, vždy se to vše krásně a v klidu vyřeší a Láska se tak bude ještě násobit... to je kouzlo a síla Lásky.

Je to krásný a Božský dar, milovat... buďme za to vděčni a neustále si toho važme. Neubližujme si vzájemně, protože vždy ubližujeme hlavně sami sobě. Vždy si našeho partnera važme a buďme za něj vděční, že nám vstoupil do života.  Vždyť v této chvíli je to pro nás pan Božský, stejně jako my pro něj!

Na světě je tolik osamocených lidí, co by dali všechno za to, aby měli pro koho žít, pro koho uklízet, vařit, spravovat kohoutky, vedle koho usínat a my si kolikrát toho nevážíme, v horším případě toho, koho máme po svém boku ještě znevažujeme. 

Ať už má dotyčný sehrát roli v našem životě jen na chvilku či po celý život, vždy buďme rádi, že nám přišel do života. A dejme se zebe vše, co máme, žijme v teď. Jestli po nějakém čase odejde, poděkujte mu a odpusťe, jestli Vám ublížil, on sám se ještě kolikrát hledá a jeho dušička je v skrytu nešťastná...zmatená... Proto snažte se mu pomoci na jeho cestě a ne mu tu cestu ještě ztrpčovat. Je to moc smutné, když pak kolikrát od lásky stačí jen kapka k nenávisti. Je to pak rána pro oba dva a lidé si tím moc ubližují, jeden jak druhý. Proto mysleme na to, že ten druhý je také Božská bytost, jen ještě hledá svou cestu a svůj směr.

Buďte mu vždy oporou a přítelem, odpusťme mu a přejme mu ať je jeho srdce naplněno Láskou. Vždy se Vám to vrátí jedině v dobrém. To samé s bývalými partnery našich současných partnerů. Odpusťme jim a nemysleme na ně ve zlém. Ač je to někdy velmi bolestivé a těžké, člověk si říká, co když ten minulý partner byl lepší a hezčí než já atd. (asi to známe všichni...) Musíme si uvědomit, že je to hloupost, se kvůli tomuto trápit a zabývat se tím, protože ten partner je právě teď a tady s námi a ne s nikým jiným z jeho minulosti...

Minulost už byla, budoucnost teprve bude, proto žijme v Teď a užívejme si to, naplňme to Teď Láskou a buďme za přítomný okamžik vděčni. Netrapme se a nesnižujme svou sebe – hodnotu, svou Božskost. Naopak buďme vděčni, že partner je teď a tady právě s námi a projevuje nám svou Lásku. On si vybral právě nás, pro naši jedinečnost! 

Za minulé partnery buďme naopak vděčni, protože našeho partnera minulé vztahy vyprofilovaly a právě proto je teď takový jaký je a právě takový se nám teď líbí. Takového jsme si svobodně vybrali a zvolili. Takže za to poděkujme, partnerům se v duchu omluvme a pošleme jim Lásku, jsou to stejně hledající a toužící bytosti po Lásce, stejně jako my. 

Je škoda si tím zbytečně ubližovat a trápit se. Popřejme jim, ať najdou opravdovou Lásku, jakou jsme našli my a nebo mnozí teprve najdou... (zase se alespoň máte stále na co těšit, nikdy nevíte, který den to může přijít... to je krásné, ta nevyzpytatelnost života).
 
A jestliže nás partner opustí kvůli někomu jinému, netrapme se, přejme mu ať je šťastný... propusťme ho z našeho srdce. Přeci bychom nechtěli své štěstí stavět na neštěstí někoho jiného a znamená to jediné, že on pro nás nebyl tím naším životním partnerem a tudíž přijde jiný a lepší - ten pravý!

Dávejme a bude nám dáno! Milujme všechny a všechno a budeme milování... toť kosmický zákon.

Není nic silnějšího a Božského než je Láska
Buďme Láskou


Otevřeme naše srdce, přijímejme vše s pokorou a Láskou, děkujme za všechny životní lekce, které nám život přináší.
Život je nádherný, když mu to dovolíme a Láska je všude kolem nás, když se správně podíváme ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra