Termíny seminářů a kurzů:

další termín kurzu plánuji na říjen 2017
KURZ AUTOMATICKÉ KRESBY

POZOR - POZOR - POZOR

Veškerý obsah blogu a veškeré novinky se přesunuly na www.sandraliving.cz
Stranky nejsou dlouhodbě aktualizovany

pátek 19. srpna 2011

Schůzka s králem gnómů


 Zhluboka dýchejte a jakmile budete dostatečně uvolnění, vytvořte v mysli následující obraz:


Vidíte sami sebe uprostřed kruhu starých dubů. Stojíte ve stínu mohutných kmenů, jejichž silné větve se tyčí vysoko nad vámi. Kůra stromů je zvrásněná, sukovitá jako kůže prastarého obra. Horní část kořenů vystupuje nad zem, ale vy víte, že musejí sahat velmi hluboko, až k srdci samotné Matky Země.


Jak tak pod nimi stojíte vzhlížíte vzhůru, máte pocit, že tu rostou už celé věky.jste ohromeni poznáním, jak veliké mohou stromy být. Jako by tvořily stěnu proti všemu, co by mohlo přijít z vnějšího světa. Jako by vnitřní kruh, který vymezují, byl od světa zcela oddělený. Pohled na obrovité duby vás naplňuje údivem. Pokud nějaké stromy poskytují domov gnómům a elfům, pak tyto určitě.


Duby jsou tak vysoké a mohutné, že jejich koruny propouštějí dolů jen rozptýlené světlo. Nevíte, zda je den nebo noc. Může být obojí. Zdá se, že toto horské údolí je věčná stínová země a že čas v něm přináleží trvale k času stínů. Není tu ani svítání ani soumrak, čas se nemění.


Poznenáhlu zpozorujete, že ze země vystupuje jemný mlžný opar. Jak se tvoří, jako by vás šimral. Za okamžik se v něm ztrácí tráva i vaše chodidla. Pomalu se v kruhu otáčíte a sledujete, jak se mlha pomalu pohybuje a mění, jak postupuje a halí kořeny dubů. Když se vracíte pohledem zpět, zachytíte v mlze obrysy tváře a postavy, které jako by vystupovaly z nejbližšího stromu.


V duchu tušíte, že to musí být Ghob, král zemského živlu. Zašeptáte jeho jméno, mlha vám odpoví pohybem a tancem a postava ve stromě se zdá být zřetelnější.
Vyslovíte jméno podruhé - nyní pomaleji a s větší důvěrou. Mlžný závoj kolem paty stromu zavíří a vy vidíte, jak se postava pohybuje. Vyslovíte jméno potřetí, silně a jasně, a jakmile to uděláte, mlha se rozdělí a ze stromu vystoupí sám Ghob. 

Je vysoký asi jako člověk a oblečen posle své tradice. Má na sobě barvy zemské, zelenou a hnědou, a na hlavě čapku. Má dlouhé vlasy a vousy a jeho rysy jsou temné a staré. Tvář má posetou vráskami a jeho oči vás intenzivně pozorují. Není si jist, zda měl odpovědět na vaše volání. Všimne si vaší nejistoty, oči se mu rozzáří a jeho pohled změkne - avšak jen na okamžik. Pak se vrátí jeho staré vážné chování. Gestem vám naznačí, abyste si sedli. Sám zaujme pozici proti vám. Spustí ruce dolů a ponoří je do země, jako by to byla pouhá voda. Když je vytáhne, má plnou hrst hlíny.


,,Každé zrnko písku a prstě je jako jedna z miliónů buněk tvého vlastního těla. Všechny minerály, které se v zemi nacházejí, jsou i v tobě. Jsi se zemí spjatý a ona je spojená s tebou.
Vše co se jí stane, se ti vrátí. ''


Zavírá hlínu v dlaních a když je otevře, vidíte v nich místo hlíny dokonalý diamant. Blyští se a třpytí a přitahuje váš pohled. Zvedne ho k vaší tváři a jak se na něj díváte, začínají se před vašima očima objevovat a mizet obrazy - míhají se jako pohyblivá koláž a v ní vidíte, jak člověk zneužívá zemi. Vidíte obnaženou krajinu ponechanou na pospas erozi, jakmile ji člověk svou nenasytností vydrancoval a zbavil jejích pokladů. Vidíte vyčerpanou zemědělskou půdu, jejíž minerální bohatství je zdecimováno chemickými posypy. Vidíte dnes už vzácně se vyskytující rostliny a živočichy na pokraji vyhynutí, jež za ohrožení své existence vděčí člověku. Vidíte potraviny uměle obohacené živinami, protože přírodních minerálů se nedostává. Vidíte chudokrevné a hladem strádající populace. Před očima vám umírají lidé, protože léčivé byliny, které by jim mohly pomoci, vymizely. Z těchto obrazů vás rozbolelo celé tělo.


Potom Ghob zakryje diamant rukama a když je otevře, vidíte zase pouhý písek a hlínu. Znovu sevře pěst a vzápětí se na jeho dlani zatřpytí nádherný smaragd - horký a zářící. Paprsky, které z něj září, vytvářejí ve vaší mysli jiné obrazy.


V každé rostlině a v každém květu vidíte živé entity. Vidíte, jak a nimi lidé spolupracují, jak se spolu procházejí a přátelí. Díváte se na květinové víly a ve stromech rozeznáváte elfy. Vidíte vodní duchy a lesní dévy. Vidíte člověka, jak ctí každou formu života. Zničená země je vzkříšena. Lidé žijí s přírodou v harmonické rovnováze, půda je úrodná a bohatá. A pojednou si také všimnete, že zmizela i bolest ve vašem těle.

,, Jste spojeni se zemí, stejně jako všechno na zemi je spojeno s vámi. Co se děje jednomu, děje se i druhému. A protože jsme všichni součástí většího celku, co se stane některému z jeho dětí, děje se všem. Lze to vycítit jako tenzi, jako stres, které ovšem člověk většinou ignoruje. Jsou však reálné. Kdyby se byť jen jedna jediná osoba naučila plně a radostně pracovat s přírodním světem, její práce ovlivní i celek.

Pokud se otevřeš bytostem mého království, zprůchodníš cestu a usnadníš ostatním. Rozvineš-li vztah s bytostmi, kterým říkáte elfové a víly, pocítí účinek tohoto vztahu i tví druhové. Zprvu bude jemný a možná ho většina z nich ani nepostřehne, stejně jako si nevšímá svého osobního podílu na zneužívání Matky Země. Není nutné, abys je přesvědčoval, protože jakmile se na nějaké úrovni podvědomí otevřeš říší, ti okolo tebe to poznají. ''


Ghob vstává a posunkem vás vyzve, abyste učinili totéž. Zavírá dlaň se smaragdem a druhou rukou bere vaši a otáčí ji dlaní vzhůru. Otevírá pěst a do dlaně vám padá dokonalá křišťálová kulička, planeta Země.


"To je symbol mého slibu spolupracovat s tebou a pomáhat ti odkrývat mystéria této planety. Avšak nenech se mýlit, neboť tento křišťál v sobě zároveň nese velkou odpovědnost. Jestliže ho přijmeš, je to tvůj slib, že se na společném díle budeš podílet. Pokud nejsi ochotný nebo připravený nebo pokud si ještě nejsi jistý, prostě ho nech ležet na zemi, až budeš odcházet.Zůstane tam, dokud nebudeš připraven."


Ghob ustupuje zpátky směrem ke stromu, ze kterého se vynořil. Mlha se začíná zvedat. Jemně a zlehka víří. Ghob vám pokývne, na okamžik zahlédnete dokonce náznak úsměvu, a pak se jednoduše rozpustí do postavy ve stromě. Ta pomalu bledne a vy zase stojíte uprostřed kruhu dubů a držíte v ruce křišťálovou planetu.


Myslíte na odpovědnost a na všechno, co můžete udělat, a ve vaší mysli se rodí rozhodnutí. Jakmile dozraje, obraz horského údolí obklopeného kruhem starých dubů začne blednout, ztrácí se a vy se ocitáte znovu tam, kde jste se svou meditací začali.


zdroj: Čarovní říše víl, Ted Andrews

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš vzkaz, už se těším, až si jej přečtu!
Krásný den přeje Sandra